Cestovatelské

          

                 

            Tak to je kolo, na kterém Alex absolvoval cestu do Santiaga. Po návratu a ujetých 5643 km si zasloužilo trochu péče.

 

 

 

 

 

 

 

Cesta d Santiaga, na kole, jó na kole

            

                Způsob dopravy.... nejběžnější způsob dopravy do Santiaga je pěškobus. Dle oficiálních stránek Camino de Santiago musíte urazit alespoň 100 km pěšky nebo 200 km na kole, abyste byli oficiálně uznáni jako poutníci. Nejenom mně to přijde dost málo. I pokud nejste nějak fyzicky zdatní, jedno ze dvou byste mohli zvládnout relativně snadno za dva-tři dny. Pokud se vydáte na cestu, naplánujte ji na delší dobu, vykašlete se na práci, na školu a na imaginární problémy a vypadněte alespoň na měsíc. Jinak to bude jenom pěší turismus, ale ne Camino. Mezi další oficiálně uznáváné druhy transportu, kromě chůze, patří kůň nebo oslík ( několik, k mé obrovské radosti, jsem viděl na vlastní oči ) a  již zmíněné kolo.

Poněvadž batůžkář jsem mizerný a ke kolům mám blízko, byla pro mě třetí možnost přirozená volba. Jelikož jsem dost spořivý, stanovil jsem si rozpočet kola na přibližně 5000 Kč. Když jsem vyzvedával nějaké součástky z teplického koloshopu, trochu se mé myšlence nízko-rozpočtového kola určeného pro tak náročnou cestu posmívali. Proto jsem se rozhodl celkovou cenu  stáhnout na 3800 Kč. Samozřejmě musím uznat, že bez garáže plné dílů, které jsem za několik let oprav bicyklů nahromadil, by to bylo o něco složitější. Pokud ale máte ve sklepě obyčejné trekové kolo, tak jsem si jist, že po drobných úpravách dokáže zvládnout i mnohem delší cestu. Nenechte se odradit reklamou nebo lidmi, kteří tvrdí, že na delší cestu potřebujete vybavení za desítky tisíc. V dnešní době i ty nejzákladnější komponenty, které jsem měl na kole například já, fungovaly naprosto perfektně. Navíc když jsem jen procházel nějakou sport prodejnou, sehnat adekvátní náhradu levného dílu bylo mnohem jednoduší, než nějakou obdobu toho drahého. Kolo má však i své drobné nevýhody a to hlavně co se týče orientace. Jak pravidlo, pěší trasa je značená velmi dobře a čím více se blížíte k cíli, tím je lepší. Cyklo-ukazatele, na které jsem při cestě do Santiaga narazil, dokážu spočítat na prstech jedné ruky. Tuto situaci jsem vyřešil nakonec docela jednoduše. V každém větším městě jsem v turistické kanceláři sehnal mapku, která byla vždy zadarmo a ta mi vydržela 2-3 dny. Pokud ale bylo nejhůř, vždy se dalo spolehnout na slunce (pořád přece jedete na západ ) a pokud nebylo vidět ani slunce, tak na vítr byl spoleh za všech podmínek. Nezažil jsem den, kdy by od oceánu nekoukal alespoň mírný vánek. Za těch 20 plus dní jsem si na něj natolik zvykl, že cestou domů jsem moc nechápal jak to, že jsem na rovince často valil přes 40 Km/h. Oproti chůzi má kolo jednu nezpochybnitelnou výhodu. Pokud se rozhodnete jít pěšky, musíte počítat s mozoly ( a to bez ohledu na to, jak drahé boty máte ) a v případě pokud chcete razit víc jak 50 km denně i se skutečností, že můžete přijít cestou o pár nehtů nebo si přivodit zánět šlach. Jako v případě jednoho Ukrajince, kterého jsem potkal na konci cesty z Paříže do Santiaga, kterou zvládl za 2 měsíce. Mozol na zadnici sice máte zajištěný, ale to je jenom kosmetická drobnost, která vám spíš pomáhá zdolávat nekonečné kilometry a ne naopak.

            Means of transportation. The most common way to get to Santiago is by your own foot. According to official website of Camino de Santiago you have to walk at least 100 km or cycle at least 200 km to be recognized as pilgrim. I think I'm not the only person who thinks that this is too little. Even if your physical condition is below average you can complete this kind of journey within 2-3 days. This is really not the way you want to do your Camino. If you are really planning to go for it I would advice you to spend at least one month on the road. Forget about the imaginary problems like your job, school, lack of money (I'll expand on this topic in particular a little bit later) lack of time and just go. Other officially approved pilgrim means of transportation are: horse, donkey (few of them I saw with my own eyes and it's as cool as it sounds), walking and a bicycle. Because the last option is the closest to my heart I decided to stick with it. From the beginning I have planned this trip to be very low cost, therefor my budget for the bicycle built was 5000 Czech Crowns (200 EUR). After I told about my plans at the local bike shop and after their laughs I cut it down to 3800 crowns (150 EUR). I have to acknowledge that without the garage full of spare parts that would be much more difficult. Never the less if you have a regular touring/road/mountain bicycle lying in your basement I am pretty sure that after minor adjustment and maintenance it would do the trick just fine. Don't be fooled  by the commercials and fellows at fancy bike shops who would try to convince you that without spending five figures of cash one republic expensive equipment you would not be able to enjoy your ride. In most of the cases if you are going with a big name brand you can be sure that even the low end components will be good enough. All being sad bicycle does have it drawbacks main one being the orientation. In most of the cases Camino for pedestrians is marked very well the same cannot be said about the cyclists. I solved this situation by free maps that were provided at every tourist center. This map would last me for about 2-3 days till a reach the end of it and the cycle repeated. If the map or my navigation skills would fail (the second one was more common) I would follow the sun or if it was particularly cloudy you can always rely on the headwind. For more then 20 days traveling towards the ocean one get used very quickly to a constant headwind. After finally going back home I was pleasantly surprised that I was doing more then 40 kmh at a straight. Of course I have to mention the undisputed upsides to a cycling one of them being the distance you can cover in a day. I am more than convinced that even untrained person can do 80-90 km a day. The closest someone got to this kind of distance was one Ukrainian guy who travelled 50 km a day on average. Despite his incredible fitness he lost 3 finger nails at each leg (due to enormous pressure from his backpack) plus he had tendinitis which meant that he had excruciating muscle cramps and pains almost every night. Blisters on your bottom side are guaranteed but this is a small price to pay for the adventure of a lifetime.

Jediná příležitost, kdy se mi podařilo zachytit poutnického oslíka

Moje první setkání s oceánem